Kateřina Šedá je česká výtvarnice, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. Její projekty zasahují do veřejného prostoru a především přímo ovlivňují veřejný život. Jsou těžko zařaditelné do jakékoliv škatulky, což je možná o to více zpřístupňuje lidem samotným. Ve své práci se zaměřuje na sociálně koncipované akce, v nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace.
Je autorkou mnoha projektů realizovaných v ČR i v zahraničí. K vytvoření samostatného projektu ji pozvali např. IHME v Helsinkách (2016), SFMOMA v San Francisku (2013–2014), Tate Modern v Londýně (2011) a mnohé další. Vystavovala například v MMOMA v Moskvě (2016), na Echigo-Tsumari Art Triennale v japonském Tokamachi (2015), na Biennale di Venezia v Benátkách (2013), v Kunstmuseum Luzern (2012), v Mori Art Museum v Tokyu (2010), New Museum v New Yorku (2009), na Manifesta 7 v Bolzanu (2008), na 5. Berlin Biennale (2008), v Renaissance Society v Chicagu (2008) nebo na Documenta 12 v Kasselu (2007).
Její práce obdržela řadu ocenění: Magnesia Litera za publicistiku (Česká republika), TAKU Production Prize (Finsko), Nejkrásnější české knihy roku (Česká republika), Contemporary Art Society Award (Anglie), Cena Jindřicha Chalupeckého (Česká republika), Fluxus Award (Německo), Essl Award (Rakousko) a další. Roku 2017 získala ocenění Architekt roku, kdy se porota rozhodla poprvé v historii udělit cenu někomu, kdo nezískal vzdělání na vysoké škole architektury.
Vydala přes třicet knih a publikací, v nichž detailně mapuje jednotlivé projekty. O své práci přednáší nejen na školách, v kulturních domech a v galeriích, ale i na vesnicích a v menších městech, kde se snaží svou činnost přiblížit co nejširšímu publiku, a tím ho přimět k vlastní aktivitě.
Zdroj: www.architektroku.cz/#intro.
